Naše děti‎ > ‎

Eliška


   
 Eliška se narodila v roce 2008. Už od malička byla tichá a neměla ráda nájezdy cizích lidí na její malou okatou osůbku. Vždy se stáhla za moji nohu a nebo dělala, že neexistuje. Mluvit začala až krátce před 3. rokem. Tedy abych byla přesná, Eliška uměla pár slov, ale jinak jsme se s ní domlouvali znakovou řečí (nemyslím, že znakování jí způsobilo zpoždění v mluvení, spíš si myslím, že nám pomohlo překlenout dobu, kdy si Eliška potřebovala být jistá s mluvením, a pak začala a jelo to jak na drátku). 

    Mám docela problém u ní určit senzitivní období, je to velká pozorovatelka a raději se nechává bavit než aby si vymyslela vlastní aktivitu. Snažíme se to trošku ovlivnit respektujícím způsobem - vysvětlujeme, že pokud nechá jednat jiného místo sebe, nemusí to být vždy k její chuti. Ale je to v její povaze, prostě si musí nejdříve dobře zmapovat situaci a prostor, než se do něčeho pustí nebo s někým začne komunikovat.  Když nemá náladu, nezdraví ani babičku :o).  

    Eliška zkrátka potřebuje víc času, ale jakmile překoná dlouhé počáteční rozpaky a stydlivost, tak není k zastavení. Moc dobře ví co chce, dokáže to zdůvodnit a my nemůžeme dělat nic jiného než s tím často souhlasit. V takových chvílích jsme pyšní rodiče a žasneme nad genialitou našeho dítka :o).

     A proto děkuji své holčičce Elišce, která je mi velkou inspirací, pohonným motorem pro další můj vývoj a jelikož se narodila jako první, tak je zároveň i pokusným králíčkem.