Hrajeme si v Monte centru‎ > ‎Co se dělo‎ > ‎Archiv‎ > ‎2014‎ > ‎Květen‎ > ‎

Hmyz - 26. května 2014

přidáno: 27. 5. 2014 5:46, autor: Jana Krejsova   [ aktualizováno 27. 5. 2014 5:46 ]
Dnes jsme se sešly na elipse o něco později. Svačina začala později, děti jedly nějak pomaleji, vše probíhalo v pozvolném, klidném tempu. Pokud se člověk nedíval na hodiny, byl uvolněný a v pohodě :o))

Jako každé pondělí i tohle jsme nakously nové téma. Je léto kolem nás začíná létat plno much, včel, motýlů, pavouci se opravdu činní a všude zanechávají své výtvory. 
Při přivítání jsme představila dva zástupce hmyzu - motýla a berušku. Nevěděla jsem, jakého poslat namísto kamínku, a tak jsme se, jako obvykle, zeptala. Je úžasné, jak si děti zvykly na hlasování a na to, že mají možnost výběru. Víc dětí hlasovalo pro motýla. Ti co chtěly berušku dostaly ujištění, že se ta bude kolovat jiný den. 

Představily jsme si několik druhů brouků a okřídleného hmyzu. Na elipsu jsem také přinesla usušená tělíčka včely, vosy, čmeláka a roháče (ty jsem našla už mrtvé). Každé zvíře jsem dala do samostatné misky a k tomu lupu, aby děti mohly zkoumat rozdíly a zajímavosti.

Na papír jsem také obtáhla písmena H M Y Z, která pak děti přikládala. 

Děti hodně zaujal život chrobáků, kteří si válí kuličku z trusu, kterou pak použijí jako výživu svých larv. Děti se ušklíbaly nad informací (nebo spíš představou), že by jedly hovínka, ale každý to má jinak a i tihle brouci jsou neskutečně užiteční. Vypřávěla jsem jim, jak jsme je v Africe pozorovali u sloního trusu. Jen jsem zapomněla dodat, že když jsme jeli autem, museli jsme si dávat velký pozor, abychom nějakého nepřejeli (nebo spíš, abychom nepřejeli sloní trus, kde se jich může shromáždit až na tisíce).

Po práci na elipse jsme si zahrály na hru. Každý si vzal bobíka, rozmístil ho po prostoru u elispy. Každý si také vybral co je za hmyz. Někdo chtěl být motýl, někdo beruška, někdo komár. A já zpívala. Když písnička přestala, děti si rychle sedaly na bobíky. Bobíky jsem neubírala, všechny děti si měly kam sednout. Snažila jsem se vyhnout soutěžení, strkání, dohadování. Prostě mi šlo o to, aby si děti užily být hmyzem. A to se snad i podařilo.

Před obědem jsem chtěla jít ven. Počasí tomu zase přímo nahrávalo. Ale ozvalo se asi 6 dětí, že chtějí zůstat. A tak dostaly na výběr - buď půjdou ven a nebo budou vevnitř tvořit vážky. Nakonec jich víc šlo ven, ale ti, kteří zůstali vevnitř si to užili...já rozhodně také :o)

Tento týden je poslední ve školce...tedy před prázdninami. Ve čtvrtek si budeme povídat ještě o pavoucích, a tak fotky a vše k tomu dám opět sem. 

Jinak všem přeji krásné léto a těším se opět na viděnou i čtenou v září!

Jana



Před obědem jsme pak s pár dětmi vytvářely vážky. Jsou krásné. Je vidět, že děti byly často rychlejší než já. Míšova výžka je mnohookatá, vzláštní a velmi vzácný druh. Její oči se táhnou po celém jejím trupu.


Comments