Hrajeme si v Monte centru‎ > ‎Co se dělo‎ > ‎Archiv‎ > ‎2014‎ > ‎

Leden

Pravidla - 27. ledna 2014

přidáno: 28. 1. 2014 12:26, autor: Jana Krejsova   [ aktualizováno 2. 2. 2014 13:41 ]

Minulý týden jsme zjistily, že je potřeba si zopakovat pravidla, která u nás ve školce platí. Martina proto připravila klubíčko, které jsme si posílaly a vytvořily tak pavučinu. Pavučina představovala naší komunitu, ve které má každý své místo a je spojený s druhými. 

Na pavučinu jsme pak dávaly pavouky, každý měl na sobě nějaké pravidlo, které jsme si přečetly a vysvětlily. Miky jedno pravidlo doplnil, okamžitě bylo napsáno a položeno na pavučinu. I další děti mají možnost po celou dobu svého pobytu ve školce navrhnout pravidlo, které bude platit pro všechny. 

Z domova jsem také donesla maňásky, takže budeme přehrávat situace, které ve školce a v okolí nastávají. 

A, jak jste si určitě všimli :o), napadl sníh. Byla to velká příležitost vyjít s dětmi ven na větší plochu než je naše školkové hřiště. Nakonec, i přes dlouhé převlékání, se to vyplatilo. Děti byly nadšené. Dělaly andílky do sněhu, sklouzaly se z kopce, některé sníh ochutnaly (tedy hlavně naše Eliška :o)). 
Děti navrhly, abychom se šly podívat i na vyhlídku na Hostibejku, Bylo vidět krásně zasněžené město. 

Odpoledne jsme pak kreslily les kolem perníkové chaloupky. Hodně děti si však pracovalo na pomůckách, a tak se mi je ani nechtělo rušit. 

Chtěla bych touto cestou poprosit rodiče, aby dávaly dětem nepromokavé rukavice a kalhoty. Je potřeba počítat s tím, že se děti budou chtít pokochat se sněhem, a tak je nutné jejich končetiny chránit před mrazem :o)

Jana

Pokračujeme v pohádkovém maratonu - 20. ledna 2014

přidáno: 21. 1. 2014 12:41, autor: Jana Krejsova   [ aktualizováno 21. 1. 2014 12:43 ]


Celý tento týden budeme procházet pohádkovým lesem. Děti se setkají s pohádkou O šípkové Růžence, Perníkové chaloupce, Červené Karkulce a Budulínkovi. 

Dnes jsem moc fotit nestačila. Na pořadu dne bylo opět kino, tentokrát však O šípkové Růžence. Před kinem jsme si ale pohádku přečetly a pak zahrály. 
Největší problém ale byl, že Růženka je jen jedna. Nakonec jsme tedy vybraly Růženky tři a i tak byl velký problém. Vybraly jsme i tři prince, ale nakonec všechny děti jely na koni, prodíraly se šípkovým houštím a úspěšně jsem se dostaly k Růženkám. Spaly...přišel na řadu polibek. Klukům se do toho nechtělo, navrhla jsem polibek poslat. Tak jsme posílali. Našli se ale i princové, co dali pusu na nožku nebo na ruku princezny :o). 
Do kina jsme si opět nakreslily vstupenky. Tentokrát byl ale úkol o něco těžší...na vstupence mělo být něco z pohádky O šípkové Růžence. Děti za mnou chodily a chtěly se pochlubit svým dílkem. A tak mě napadlo, že ho ukážeme všem. Sedly jsme si na elipse a kdo chtěl mohl vstupenku ukázat a říct, co na ní je. Myslela jsem, že se prezentace zúčastní jen pár jednotlivců a nakonec se účastnily všechny děti. 

Na tvoření jsem měla připravenou pohádku Hrnečku, vař! Četla jsem jí u svačiny a děti napjatě poslouchaly. Ale pak přišly povinnosti úklidu po svačině a děti se začaly bavit podle svého...vzaly si hadry a chtěly uklízet také. Utíraly stoly, podložky, skládaly prádlo a dostalo se i na podlahu. Pak si pár dětí vzalo modelínu a začaly tvořit. Na připravené tvoření nedošlo, nezbyl na něj čas. Bude určitě příležitost přes týden.

Jana

   


Pohádkový týden začíná - 13. ledna 2014

přidáno: 13. 1. 2014 14:35, autor: Jana Krejsova   [ aktualizováno 21. 1. 2014 12:42 ]

Jak jsem předeslala v kalendáři, dnes byla pohádka Dvanáct měsíčků a šlo se jako do kina. 
Nejdříve jsme se přivítali a povídali jsme si kdo má rád jakou pohádku. Musím se přiznat, že některé pohádky jsem vůbec neznala :o)
Pak jsem dětem popsala, jak vše bude probíhat, řekli jsme si ve zkratce, na jakou pohádku se budeme dívat a o čem je. Ale jedna věc chyběla...lístek. Každý si musel nějaký vyrobit. Nastalo vzrušené hemžení a rychlá příprava. Přeci jen do kina se musí přijít včas :o). Každý se opravdu těšil. 

Když byly lístky hotové, stála už dlouhá fronta u vrátek. Vzala jsem Elišku s sebou napřed, Eliška bude slečna v pokladně. A opravdu, splnila svou úlohu dobře, každý lístek pečlivě zkontrolovala a zase ho vrátila majiteli, jak je to v kině zvykem. 

Děti si vybraly svá místa. Řekli jsme si, jak je třeba se v kině chovat. A i když v kině nezvoní zvonek, přeci jen jsem třikrát zadrnčela...potřebovala jsem zhasnout světla a spustit pohádku, což vyžaduje určitý čas. 

Děti celou dobu seděly jako pěny, ponořeny do příběhu. Když vše skončilo, ozvalo se "To je všechno, my chceme ještě!" Jinou větu bych asi čekat neměla :o)
Každopádně jsme se vydali zpět nahoru a tam si znovu řekli, o čem pohádka byla. Vyprávěla jsem příběh a oni doplňovaly podrobnosti. Když šla nakonec Holena s matkou pro jablka, spontánně se Miky zvedl, jako že jde a tak jsme si konec pohádky zahráli. 










Byl čas jít ven, alespoň na chvíli. I když jsme se se Simčou domluvily, že půjdeme na procházku, většina dětí řekla že nechce. A tak se hlasovalo. Bylo to půl na půl, a tak ti co chtěly jít ven, tak šly a ostatní zůstaly ve třídě. Simča jim pak četla, spolu připravily postýlky pro spáče a ten kdo chtěl, pracoval na pomůckách. 
Venku jsme přišli na super věc, na houpačce bylo trošku ledu, v kyblících zamrzl písek, protože byl předtím zmoklý z předchozích dnů. Písek nešel ničím rozbít, i když se o to Matyáš horlivě snažil. 
Při pohledu na zelené malé pískoviště, které bylo prázdné, mě napadlo udělat dětem malou skluzavku...samozřejmě si budou muset počkat alespoň do zítřka. A tak začalo nošení vody. Pískoviště jsem vypláchli, nanosili vodu a Miky vyzkoušel, zda led plave nebo se potopí. Hm, co myslíte, jak to dopadlo :o).




















Po obědě se šlo odpočívat, ale někdo se rozhodl pracovat na pomůckách. Dorotka si vybrala autíčka a netušila, že bude počítat. Zjistila jsem, že pozná číslovky do 5, a tak jsem vybrala příklady, které jsou pouze do 5. 
Matýsek zase pracovat se štětcem a nůžkami. Tvořil svou knížku se jménem. Ale dodělat jí bude muset později, přeci jen je to dlouhé jméno. 

Po svačině jsem se opět sebrali a šli jsme dolů do Montessori herny. Je tam tma a projektor, a tak jsem vzala stínové divadlo a zahráli jsme si pohádku O budce. Děti si pak hrály samy, ani ne tak pohádku jako spíš zkoušely, kdy je stín malý a kdy velký. 

Dnes jsme nestačili ani nic tvořit. Děti budou mít ale ještě příležitost, a pokud se jim bude téma líbit, protáhneme ho i do dalšího týdne. 

Tak hraní zdar :o)


                                                                                                                                        Jana



    



   

Mikulášovi 4. narozeniny - 6. ledna 2014

přidáno: 6. 1. 2014 12:32, autor: Jana Krejsova   [ aktualizováno 13. 1. 2014 11:24 ]


Dnes jsem měli mezi sebou oslavence. Mikuláš má dnes své 4. narozeniny, a tak jsem mu přichystali menší oslavu - narozeninovou elipsu. Kolem slunce, s dvanácti paprsky, jsou misky, do kterých Miky kladl korálky. Když obešel slunce, stejně jako naše Země, uplynul rok a on dal ke svému měsíci lednu červený korálek. 
Při obcházení jsme si říkali, co všechno dítě umí, když se narodí, když mu je jeden rok, dva roky, tři roky a co umí když mu jsou čtyři roky. Děti přišly na hodně aktivit, jako skákání, běhání, ježdění na kole nebo malé motorce, lyžování.
A Miky všem s hrdostí ukazoval svoje fotky, když byl malý.
Pak jsme mu zazpívali narozeninovou písničku. Děti však nejvíc bavilo vyrábět pro Mikyho dárek. Na velký papír se Miky položil, já obtáhla jeho obrys těla a pak děti kreslily a psaly, co myslely, že Mikulášovi udělá radost. Samozřejmě mu nezapomněly nakreslit oči, pusu, uši, vlasy :o)











Dnes také přišly do školky nové děti.
Kubík to zvládal z přehledem, stále chodil a ptal se dětí jak se kdo jmenuje a pak zase chodil a říkal, jak se kdo jmenuje. "Ty jsi Jana, tohle je Dorotka..." :o)
Janík to měl o něco těžší, plakal a tak jsem hledala cestu, jak mu to usnadnit. Začátky jsou pro někoho prostě těžší. Ale jak říkal Lister z Červeného trpaslíka "Však mi to nějak zvládnem" :o) Každopádně si také našel aktivitu, která ho bavila. Vyndavání válečků a pak voda :o)










Protože má Mikuláš narozeniny, napadlo s dětmi vytvořit obrázek s jejich otisky. Děti si vymyslely, že si udělají každou ruku jinak barevnou. A pak někomu nestačili jen dvě ruce, ale udělal si rovnou tři, čtyři a více. Obrázky jsem pak podepsali a napsali k nim aktuální věk.
Myslím, že by stálo za to udělat i nohy. Ještě ale musím vymyslet, jak je pak umýt :o)








Na konci dne bylo také potřeba, protože jsou Tři králové, odzdobit a vyprovodit stromeček. Ozdobení netrvalo dlouho, podílelo se na něm asi pět dětí. Když skoro všichni odešly, odnesla jsem stromeček dolů do šatny, a za mnou vznikla cestička z jehličí. Netušila jsem, jakou radost připravím Bebe a Elišce. Nadšení pro zametání nebralo mezí. Takže mám poučení pro příští rok...odstrojujeme a meteme přes den, aby si to každý užil.








                                                                                                                                        Jana


Jakub      Janík

Tvoření 6.1.2014  Tvoření 6.1.2014



Odzdobování stromku 2014     Odzdobování stromku 2014

1-4 of 4