Hrajeme si v Monte centru‎ > ‎Co se dělo‎ > ‎Archiv‎ > ‎2014‎ > ‎Říjen‎ > ‎

Naše město - 13. října 2014

přidáno: 16. 10. 2014 13:32, autor: Jana Krejsova
                                                        Pondělí

Tento týden jsme si povídaly o městě. Na elipse jsme si řekli, kde kdo bydlí. Povídali jsme si, co do města patří, co v něm je a denně potkáváme. Děti jmenovaly domy, silnice, auta, lidi, psy, kočky, most, řeku, stromy apod. Zkoušely jsme také postavit živý obraz, ale musím přiznat, že se moc nepovedl. Asi jsem dost nevystihla myšlenku a děti přesně nevěděly co mají dělat. Takže se zaměřím na dramatickou výchovu a budeme více trénovat v představování (přehrávání) čehokoliv...hlavně aby u toho byla legrace :o)
Začaly jsme také tvořit město. Informovaly jsme děti, že to je velké dílo a tedy hodně práce, takže je nutné počítat s tím, že to nebude dnes hotové. Simča připravila velký papír. Pak jsme se vrhly do vytváření domů z krabiček. Techniky byly různé. Krabičky se oblepovaly různobarevným papírem. Někdo dělal dům panelákového typu, jiný zase se sedlovou střechou (ta byla trošku komplikovanější). K domu patří i zahrada, květiny, stromy a psi. To vše děti krásně zvládly. 


Byl tu také skvělý nápad jít na lávku a změřit jak je dlouhá...že se chytíme za ruce a zjistíme, kam až dosáhneme. Nastalo hlasování, u kterého nikdo nechyběl. Nakonec dopadlo nerozhodně (já se účastnit nechtěla). Tak padaly návrhy. Domluvily jsme se, že dnes zůstaneme ve školce a budeme pracovat na městě a zítra půjdeme přeměřovat lávku.


                                                         Úterý

Plán s lávkou nám překazila angličtina, na kterou jsme včera při hlasování úplně zapomněly. Škoda, na takovou procházku je opravdu potřeba celé dopoledne a celkem dobré počasí, protože je nutné se stavit někde na hřišti a udělat si tam malou pauzu od chození. 

Naše lektorky angličtiny měly v plánu, že budou dvě skupiny. První skupina bude ta pokročilá, která už chodila minulý rok, druhý pak začátečnická. Ale jak to tak bývá, bylo to nakonec úplně jinak. Mladší sourozenci se přicucly ke starším a bylo velmi nepravděpodobné, že se odpojí. Ale nemyslete si, že vznikla skupina sourozenců a pak jedinců, kteří ve třídě nemají nikoho z rodiny. Když se nahlásilo, chyťte si svou sestřičku nebo bratříčka, Miky automaticky chytil Emu a šly spolu :o). 
My zbylí jsme se sešly na elipse, děti měly chuť tancovat, tak jsme si připomněly písničku Měla babka čtyři jablka a naučily se mazurku. Pak přišela na řadu také čertovská polka a jiné. 


Odpoledne jsme pak na elipse vytvořily opičí dráhu a bylo rušno a spokojeno.

   
Když ubylo trošku dětí, zahrály jsme si hru na sochy, s tím, že nyní jsem přidala pravidla: může se chodit všude (nejen po elipse), když se pohybujeme, tak potichu, žádné narážení apod. Pro zastavení a zkameníní jsem používala slovo štronzo (pokud se to píše jinak, omlouvám se, ale opravdu nevím jak :o/ ) 
Rozhodně to děti moc bavilo a nakonec si hru hrály i sami, když jsem musela odejít. 


                                                        Čtvrtek

Eliška dnes šla do školky s tím, že chce si hrát na kadeřnici. Dokonce si přinesla hřeben, sponky a jiné ozdůbky. Nazdobila tak nejen holky, ale i kluky :o).
Na elipse jsme si opět řekly, co patří do města a co nám v tom našem městě ještě chybí. Bylo toho opravdu hodně a tak se někteří daly do práce. Bohužel jsem si (opět) zapomněla telefon. Byly vytvořeny silnice, řeka a most. 
Pak jsme šly ven, a protože pršelo, šly jsme na vycházku. Došly jsme k vyhlídce, kde jsme obdivovaly krásy Kralup. Max si myslel, že vidí komíny v Beřkovicích. Když jsme mu řekla, že jsou stále v Kralupech a že se v této továrně vyrábí nafta a benzín do aut, měla jsem pocit, že bych potřebovala knihu o zpracování ropy. Znáte to...oči hoří, mozek je žhavý na více informací. 
Odpoledne jsme si pak zahrály hru samá voda, přihořívá, hoří, ale tak trošku jinak. Zpívaly jsme a když byl zpěv tichý, byl hledající člověk daleko od onoho místa, když se přibližoval, zpěv sílil. Byla to dost těžká hra, ale děti bavila a chtěly jí stále opakovat. Moje hlasivky ale nevydržely :o).

                                                                                                                     Jana
Comments