Hrajeme si v Monte centru‎ > ‎Co se dělo‎ > ‎Archiv‎ > ‎2014‎ > ‎Únor‎ > ‎

Asie - 3. února 2014

přidáno: 4. 2. 2014 13:16, autor: Jana Krejsova   [ aktualizováno 4. 2. 2014 14:14 ]
Další úžasný den za námi. 

Dnes jsme si představily další kontinent, a to Asii. 31. ledna se v Asii slavil nový rok, trošku jsme si připomněly, jak se slaví nový rok u nás. Nejvíce děti vzpomínaly na ohňostroj.
Na mapu světa jsme rozložily všechny světadíly (malé i větší ostrovy k nim patřící jsme vynechaly) a zazpívaly si písničku: "Jižní Amerika, severní Amerika, Afrika, Evropa, Asie. Vzpomeň na Austrálii, vzpomeň na Antarktidu, jižní Amerika, severní Amerika, Afrika, Evropa, Asie." - pokud budete chtít, rádi vám ji zazpíváme také :o)

Už před nějakým časem jsme braly Evropu a severní Ameriku. Proto jsme nejdřív rozmístnily památky a zvířata z těchto dvou komod. Naposledy jsem udělaly Asii. V Asii jsme si asi nejvíce povídaly o pandě. Řekly jsme si, že umí lézt po stromech a okusovat bambusové listy. Dále jsme si povídaly o Velké čísnké zdi, kterou jsme pak dětem ukazovala na fotkách (pouze na telefonu, bohužel, ale našly jsme kousek, který by pasoval na náš malý model. 

Do školky jsem přinesla dvě věci na tvoření. Lampión a vějíř. Dala jsem dětem vybrat, co chtějí dnes dělat. Vějíř byl lákavější :o), a jelikož ho chtěly dělat hned, tak jsme je uklidily a šly vyrábět. Čas plynul tak rychle, že byl najednou oběd a my neměly čas jít ani ven. 

Naštěstí po obědě vykoulo sluníčko, a tak ten kdo chtěl, šel na zahrádku. 

Určitě také víte, že máme ve školce naše mazlíčky: Žanetu (králík), Lucku (morče mamka), a pak ještě náš nejnovější přírůstek Honzík (morče taťka). Všechny děti je milují a chtějí je krmit a chovat. Na chování se pak vytváří dlouhá fronta, ve které se vyplatí čekat :o) 

S napjetím pozorujeme Lucku a očekáváme, kdy jí začne růst bříško. Všechny děti se těší na malá morčátka. Pokud budete mít zájem o dalšího menšího strávníka doma, řekněte si. 


Odpoledne byl pak čas na pomůcky. Terezka ovládá první písmenka ve slově, a tak jsme si chvíli zahrály. Přidala se i Kačka. 

  

Po čtvrté hodině tam zbyla tahle partička :o)


Hrály jsme hru...já bubnovala a oni podle rychlosti bubnování buď chodily pomolu nebo běhaly. Když bubnování přestalo, změnily se v nehybné sochy. Velká legrace, hlavně rychlé bubnování a nebo úplné ticho.

  
            běžím                              jdu pomalu                 stojím jako socha    


 
                                                                     a další socha


Jana



Comments